A tak jsme se pustili do drobných experimentů. Nainstalovali jsme mediawiki na adresu wikikomentar.respekt.cz a jali se testovat jedno z možných využití: wikitorialy. Úkolem bylo zjistit, zda je to k něčemu dobré a jestli to může fungovat.
Wikitorial
Novinový komentář ve formě wiki. Původní text může kdokoli upravovat či rozvíjet. Více o historii WikiKomentářů naleznete třeba v zápisku Miloše Čermáka.
Wiki jsme se rozhodli testovat na různých typech komentářů.
Mistři slepých cestiček
Hned s prvním pokusem jsme se úspěšně vydali ve šlépějích Járy Cimrmana. Ujistili jsme se, kudy ne. Napodobili jsme deník Los Angeles Times, předhodili jsme čtenářům normální komentář (článek Marka Švehly o sestavování vlády) a – jak jsme tak nějak tušili – koukali jsme, jak se nic moc neděje. Důvodů bylo několik.
- Text byl moc dlouhý.
Článek měl skoro 8.600 znaků… - Text byl moc "uzavřejný" a dobrý
Text nebylo kam posouvat. Jediná možnost by byla napsat úplný protikomentář. - Text nebyl dostatečně strukturovaný
Proniknout do kompaktního textu je náročné. Ukázalo se, že hlavní změna se stala v jediné strukturovanější části textu: k pěti bodům s možnými scénáři vývoje přibyl šestý. Tuhle znalost ještě využijeme…
Druhý pokus byl to samé v bledě modrém (tedy o ODS). Chtěl jsem vyzkoušet kratší glosu, ale jako na potvoru se ten týden neobjevila žádná vhodná.
Friedman a jeho procento
Další typ textu byl trochu jiný: nekrolog Miltona Friedmana. Je jasné, že to není text, který by chtěl a mohl editovat každý. Pokusil jsem se zaměřit na odborníky – nalákat lidi se zájmem o ekonomii. Což se mi podařilo jen trochu. Stránka měla od začátku do konce jen deset revizí. Přesto došlo k zajímavému posunu: původní text byl zřejmě příliš nekritický. Wiki verze článku tento nedostatek částečně napravila. Vyčlenil se nový mezititulek a následovalo pár odstavců věnovaných jen kritice.
Výsledek přesto nebyl zvlášť přesvědčivý. Jedním z důvodů (a je to důvod platný pro celé wiki Respektu) je nedostatečně vysoká návštěvnost a těžký boj se zákonem jednoho procenta.
Zákon jednoho procenta
Ze 100 návštěvníků:
– 1 něco vytvoří
– 10 s tím nějak interaguje (komentář)
– 89 čte
Zákon jednoho procenta je navíc spíš bonmot a realita je tvrdší. Některé typy participace vyžadují více odhodlání než jiné. A samozřejmě ne každý je celý bez sebe z toho, že může vylepšit Friedmanův nekrolog. Pokud to i vás nechává chladným a celou dobu si říkáte "proboha, proč bych měl něco takového dělat", nebojte se, jste úplně normální. Z tisíce lidí je třeba stovka ochotná hlasovat na diggu, 50 komentovat článek, 10 napsat nový a jeden nebo dva se pustí do tak náročné věci jako je editace kompaktního textu (samozřejmě, že to neznamená, že to jsou lidé lepší nebo hodnotnější).
(Uzmuto Rossu Mayfieldovi na Flickru. CC licence)
Čistič Čunek a jeho čističi
Na řešení problémů je tady podle některých Jiří Čunek. O jeho metodách mám sice své pochyby, ale wikiproblém opravdu částečně vyřešil. Zkusil jsem si vzít ponaučení z bodu 3 – "Text nebyl dostatečně strukturovaný". Vytvořil jsem prázdnou stránku, kde byly pouze dva titulky: "Proč by Jiří Čunek mohl být dobrým předsedou KDU-ČSL" a "Proč by Jiří Čunek nebyl dobrým předsedou KDU-ČSL".
Kolemjdoucí mohli přidávat jednotlivé body a připsat krátké vysvětlení. A hle: text se dočkal 23 revizí a vzniklo šest důvodů pro a devět proti. V textu se člověk snadněji orientuje, lze do něj jednodušeji vstoupit. Navíc nám hrálo do karet, že na blozích Respektu se o Čunkovi zhusta debatovalo.
Co do stylu to rozhodně není žurnalistický skvost, ale minimálně já jsem se ohledně páně Čunka poučil. A wiki zafungovalo. Do neděle je navíc ještě čas, takže se klidně zapojte, chcete-li.
Co dál
Příští týden bych měl pravděpodobně odevzdávat text do rubriky Událost na internetu v tištěném Respektu. Další experiment by tedy mohl být: zkusit psát text rovnou ve wiki a nechat si do toho "kecat" od čtenářů.
Proti hraje několik věcí: možná se nikdo nezapojí (bude to přeci jen úzké téma), možná se naopak zapojí a budou text táhnout někam do příliš odborných rovin. Tištěný Respekt má svá pravidla – text musí být srozumitelný laikům, musí se vejít do dané délky,… Navíc v úterý přednáším na olomoucké univerzitě a budu tedy skoro celý den offline. Šance na úplný úspěch (= někdo se zapojí, text se posune, zlepší, zapojí se i editor a konečná verze v tištěném Respektu bude stejná nebo téměř stejná jako ta ve wiki) je tak 20 %. Ale zkusit to můžeme. A dál se uvidí…
Nicméně začíná být zřejmé, že wiki je v žurnalistice vhodné pro databáze (v širším slova smyslu) a crowdsourcing: kolik stojí kde benzín (tedy na to asi existuje nějaký monitoring?), jak řeší která obec to a to, …. Komentáře si budou s wiki nejlépe rozumět tam, kde se svým pojetím databázím blíží: "iks důvodů, proč…"
Však si to všechno časem vyzkoušíme.